Shrnutí Světového týdne kojení 2026

V srpnu jsme během Světového týdne kojení otevřeli na našich sociálních sítích řadu témat, která se týkají podpory a ochrany kojení v Česku. Národní týden kojení v říjnu je dobrou příležitostí se k nim vrátit, protože neztratila nic ze své aktuálnosti.

V tomto článku se ale nevrátíme jen k problémům, na které jsme v létě upozorňovali společně s kreslířkou Doodlenkou. Mít je totiž pohromadě může být docela depresivní čtení.

Chceme proto připomenout i některé zajímavé příspěvky, akce a události jiných institucí a organizací, které během Světového týdne kojení zazněly. Některé nás potěšily, jiné v nás vyvolaly spíš opatrný optimismus. A u některých si teprve čas ukáže, jestli za slovy přijdou i konkrétní kroky.

Nakonec se podíváme i na příspěvky, které se ke Světovému týdnu kojení sice přihlásily, ale samotné kojení v nich hrálo překvapivě vedlejší roli. Nebo se z komunikace vytratilo úplně.

Co jsme připomínali už v létě

Pojďme začít tím, jak jsme s kreslířkou Doodlenkou vyhodnocovali, do jaké míry se splnila naše přání do letošního roku:

1. přání: Plné promítnutí Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a navazujících rezolucí do českých právních předpisů, včetně účinné kontroly jejich dodržování.

2. přání: Odborné a efektivní fungování Komise pro výživu kojenců a malých dětí na Ministerstvu zdravotnictví, bez střetu zájmů.

3. přání: Pokračování zahájené a tolik potřebné reformy iniciativy Baby-friendly Hospital.

4. přání: Aby společnosti vyrábějící umělou výživu, lahve a dudlíky přestaly pravidla Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a navazujících rezolucí porušovat či obcházet.

Při téhle příležitosti bychom chtěli moc poděkovat všem z vás, kteří vyslyšeli naši výzvu ke spolupráci a nahlašují nám porušování Kodexu prostřednictvím dotazníku. Vaše podněty nám pomáhají lépe mapovat, jak marketing momentálně vypadá v praxi.

A ano, budeme pokračovat i v postupném zveřejňování povedených úlovků.

Co byste neměli přehlédnout odjinud

Z ČR i ze zahranicí bychom chtěli připomenout:

Co jsme si ke Světovému týdnu mohli odpustit

Jako každý rok se objevila i vyjádření, v nichž Světový týden kojení posloužil spíš jako příležitost k propagaci vlastní agendy než k podpoře kojení. Česká neonatologická společnost při této příležitosti mluvila zejména o významu mateřského mléka, bank a sběren dárcovského mateřského mléka. To jsou bezpochyby důležitá témata. Jenže v rámci Světového týdne kojení z celé komunikace paradoxně vypadlo takřka zcela to nejdůležitější… kojení samotné.

Screenshot FB postu ČLS JEP, pořízený dne 4. srpna 2026.

Pomyslnou tečkou pak byl související příspěvek na facebookovém profilu České lékařské společnosti, který začínal symbolem lahve ke krmení dětí. Svým způsobem to bylo vlastně příznačné. Příspěvek přece nebyl o kojení, ale o podávání mateřského mléka. V týdnu věnovaném kojení pozoruhodná volba. Tentýž přešlap se pak opakoval i v dalším postu (tentokrát doprovozený videem o tom, že v Česku je příliš mnoho porodnic). Po upozornění veřejnosti ale nakonec došlo k opravě emoji.

Těžko lze však přebít článek Komory veterinárních lékařů, který netrefil žánr o několik desítek kilometrů. Posuďte sami.

Chybí vám v našem souhrnu něco důležitého? Narazili jste během Světového týdne kojení na něco, co bychom neměli přehlédnout? Dejte nám vědět v komentářích!

Odsávačky mateřského mléka: zachránce kojení… nebo jeho tichý sabotér?

Slýcháme často, jak vítaným pomocníkem jsou. Jak to bez nich už snad ani nelze. Navíc nejsou výslovně pod Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka a navazujících rezolucí. Jenže otázka zní: komu vlastně slouží víc? Dětem a matkám, nebo trhu?

Stejně jako u umělé výživy totiž platí: mají své místo, ale pozor na jejich nadužívání. ⚖️ Mezi „přímým“ kojením a podáváním odsátého mateřského mléka je totiž značný rozdíl.

Jaký? To se dozvíte v novém článku v International Breastfeeding Journal, který zároveň nekompromisně připomíná, že když se z odsávání mateřského mléka stane norma, kojení se posouvá na okraj v praxi i v jazyce.🤱➡️🍼 Z matky se stává „kojící rodič“, který poskytuje „krmení mateřským mlékem“.

Důsledkem je pak i menší tlak na adekvátní podporu kojení či takové pracovní podmínky, kde matka nemusí nahrazovat blízkost dítěte plastem.

Jinými slovy: problém není odsávačka sama o sobě. Ale to, když ji začneme považovat za standard namísto „přímého“ kojení. A právě o to se výrobci těchto produktů dlouhodobě snaží.

💬 Co si o tom myslíte vy? Vnímáte v České republice rizika normalizace odsávaček? A měl by se podobně jako u umělé výživy víc regulovat i jejich marketing?

Novinky v ochraně kojení: digitální marketing, Sněmovna, NetCode, média

Poslední týdny přinesly zásadní posuny v oblasti regulace marketingu komerční dětské výživy, dudlíků a lahví – na mezinárodní i národní úrovni. Pojďme si nejdůležitější události stručně shrnout.

? Stopka digitálnímu marketingu

Světové zdravotnické shromáždění (WHA) koncem května schválilo dlouho chystanou rezoluci k Mezinárodnímu kodexu marketingu náhrad mateřského mléka, zaměřenou speciálně na digitální marketing – včetně influencerů, cílené reklamy na sociálních sítích a nejrůznějších aplikací. Bližší informace zde.
? Poděkování patří zejména všem kolegyním a kolegům z IBFAN, kteří se na tomto posunu aktivně podíleli! Jak v průběhu dojednávání rezoluce, tak pak při samotném schvalování na Světovém zdravotnickém shromáždění.
? Rezoluci si podrobně rozebereme v samostatném článku – určitě stojí za pozornost i ve světle toho, jak silně se digitální marketing (včetně influencer marketingu) rozrostl i v českém prostředí.

?️ Poslanecký kulatý stůl Výživa kojenců a malých dětí vs. marketing: Jak efektivně chránit zdraví žen a dětí?

V Poslanecké sněmovně se po fiasku s listopadovým kulatým stolem s výrobci komerční dětské výživy a zdravotníky s otevřeně nepřiznanými střety zájmů odehrála diametrálně odlišná akce pod taktovkou Ministerstva zdravotnictví a se záštitou 4 poslankyň, WHO, UNICEF a zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Ministerské shrnutí tady.
?️ Záznam je dostupný na webu Poslanecké sněmovny a jednotlivé příspěvky také na našem YouTube kanále (doporučujeme zapnout automatické titulky u anglických příspěvků).
? Téma střetů zájmů, ochrany kojení i regulace marketingu zde zaznělo s nebývalou otevřeností a odborností. Takže se také můžete těšit na samostatný článek a zatím jako ochutnávku vystoupení MUDr. Elišky Selinger z WHO, o čem ty střety zájmů ve zdravotnickém systému vlastně jsou. 

?Tak trochu nepovedený NetCode

Státní zdravotní ústav konečně vydal dlouho očekávanou analýzu dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka, provedenou podle metodiky WHO/UNICEF/IBFAN a dalších institucí a organizací známé jako NetCode.

O tuto analýzu jsme žádali už od roku 2019 – mimochodem v té době ji realizovali naši sousedé v Polsku. Jenže zatímco polská verze byla srozumitelná, věcná a jasně metodicky ukotvená, ta česká… no, řekněme, že se v některých ohledech rozkročila víc, než by bylo záhodno. NetCode je určený výhradně pro sledování dodržování pravidel Kodexu, česká zpráva se od tématu bohužel místy vzdaluje, například tím, že zaměňuje v některých momentech ochranu kojení s jeho podporou – hodnotí stav podpory kojení v porodnicích na základě sdělení zdravotníků a rozšiřuje závěry i směrem k dostupnosti poporodní péče, edukaci o kojení a podobně.
? Důležitá témata, bezesporu. Ale nejsou předmětem NetCode. Pak se není radno divit, že českou analýzu mohou z těchto důvodů snadno kritizovat i pediatři. Velká škoda. Na druhou stranu neonatologové se pak chválí za podporu kojení v porodnicích, aniž by protokol NetCode byl reálným nástrojem pro její hodnocení.

Neméně nás zklamaly také věcné chyby, které zbytečně snižují důvěryhodnost celé zprávy, vč. nesmyslů kolem právního statutu Kodexu.

? Pro červnové jednání ministerské Komise pro výživu kojenců a malých dětí jsme proto zpracovali podrobné vyjádření, které si můžete přečíst zde. Zároveň upozorňujeme, že se lze domnívat, že se zapojením do analýzy souhlasili spíše ti pediatři, kteří jsou s ochranou kojení alespoň rámcově seznámení. I v tomto směru tedy výsledky mohou být zavádějící.

Je tedy pravda, že problematických bodů není málo – ale to rozhodně neznamená, že by zpráva byla bezcenná. Naopak. Obsahuje řadu zajímavých zjištění, která si zaslouží pozornost i uznání. A samostatný článek. Jen je zkrátka potřeba číst ji s kritickým odstupem a v kontextu toho, co vlastně NetCode měřit má a jak – a co už nikoliv.

?️ A zatím v médiích…

V posledních týdnech se tématu regulace marketingu komerční dětské výživy, dudlíků a lahví věnovala hned dvě celostátní média:

?  Hospodářské noviny nabídly základní pohled, vč. tradičních vyjádření Českého sdružení pro značkové výrobky, které žádnou další regulaci marketingu logicky pro své členy nechtějí, a tedy kolem sebe vypouští další mlhu a houšť.

? Seznam Zprávy šly ještě více do hloubky – a za to díky! Zároveň se svou investigací evidentně pokračují. Jen dvě drobná upřesnění:
✏️ Nejvyšší pokuta od krajských živnostenských úřadů nebyla 70 000 Kč, ale pouhých 7 000 Kč. Někde se ztratila nula – a nedivíme se. Tak symbolická částka totiž skoro působí jako překlep sama o sobě.
✏️ Bohužel také nestoupá podíl dětí plně (ani výlučně) kojených při odchodu z porodnice. Snaha o závěrečný optimismus článku je sice pochopitelná – ale dosavadní data ÚZIS tomu bohužel neodpovídají.
Přes drobné nepřesnosti ale platí jedno: máme velkou radost, že se tohle téma konečně pořádně dostává do veřejného prostoru. ?