Zářijové webináře WHO

Světová zdravotnická organizace pokračuje v letošní sérii webinářů o marketingu náhrad mateřského mléka. Tentokrát ve spojení s British Medical Journal, celosvětovou sítí organizací za zdraví matek, novorozenců a dětí PMNCH a organizací CAP-2030. Moderuje dr. Chris Van Tulleken, známý i u nás z televizního pořadu Operace JAUU!

První webinář si ve čtvrtek 8. 9. posvítí na taktiky, jakými cílí výrobci umělé výživy na zdravotníky, a jak jim čelit. Druhý se pak 29. 9. zaměří na situaci odborných společností zdravotníků.

Obě témata jsou vysoce aktuální i u nás. Srdečně zveme!

Účast na webinářích je zdarma, potřeba je pouze předregistrace (na 1. webinář tu, na 2. zde). Záznamy z obou akcí budou posléze dostupné na Youtube.


Jak marketing umělého mléka ovlivňuje naše rozhodování o výživě dětí – zpráva WHO/UNICEF

SpoKojení jako součást mezinárodní sítě International Baby Food Action Network (IBFAN) vítá zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu OSN (UNICEF) s názvem Jak marketing umělého mléka ovlivňuje naše rozhodování o výživě dětí i související kampaň k ukončení tohoto predátorského marketingu (společně dostupné zde).

Tisková zpráva WHO/UNICEF ke zveřejnění zprávy je dostupná v překladu Českého výboru UNICEF. Petice WHO/UNICEF k ukončení predátorského marketingu je pro jednotlivce i organizace otevřená k podpisu na stránkách WHO.

Odvážná nová zpráva, která je dosud největší studií svého druhu, detailně zkoumá rozsah marketingových strategií ovlivňujících rozhodování o výživě kojenců a malých dětí, přičemž dochází mimo jiné ke zjištění, že „marketingu náhrad mateřského mléka je vystaveno 84 % všech dotazovaných žen ve Spojeném království, 92 % ve Vietnamu a 97 % v Číně, což zvyšuje pravděpodobnost, že si pro své dítě zvolí umělou výživu„.

Marketing náhrad mateřského mléka hodnotí zpráva jako „všudypřítomný,
vysoce personalizovaný a vlivný
„
, přičemž společnosti používají „manipulativní marketingové taktiky, které zneužívají strachu i tužeb rodičů“ a šíří je prostřednictvím online i offline kanálů a platforem. Zpráva také ukazuje, jak si výrobci náhrad mateřského mléka překrucují vědecké a medicínské poznatky, aby prodali svůj produkt, i jak systematicky cílí na zdravotníky a povzbuzují je k doporučování umělé výživy.

Zpráva jasně doporučuje, aby všechny vlády v souladu s Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka a navazujícími rezolucemi WHA přijaly, monitorovaly a prosazovaly naplňování právních předpisů zamezujících propagaci umělé výživy, aby stavěly na ověřených vědeckých a medicínských poznatcích a zabránily jejich zkreslování pro komerční účely, aby uzákonily rodičovskou dovolenou a další opatření podporující kojení. Doporučuje rovněž, aby zdravotníkům bylo zapovězeno přijímat od společností obchodujících s dětskou výživou sponzoring v oblasti školení, udílení cen, grantů, setkání a jiných událostí.

IBFAN již 40 let monitoruje praktiky těchto společností a spolu s WHO a UNICEF pomáhá vládám navrhovat silnou a efektivní legislativu, která zajistí naplňování Kodexu. Po mnoha neúspěšných snahách přimět výrobce dětské výživy, aby s predátorským marketingem sami skoncovali, je zřejmé, že nemá smysl tlačit tyto společnosti ke slibům s nejistým výsledkem nebo je snad považovat v oblasti zdraví za partnery.

S potěšením konstatujeme, že díky zmiňované zprávě již nelze zpochybnit nezbytnost silné právní regulace jako nejlepší a jediné cesty vpřed.

#EndExploitativeMarketing #BabiesBeforeProfits

Je batolecí mléko pro dítě nezbytné, nebo jde o předražený produkt, který dělá vítr v peněženkách rodičů a dětem přitom neprospívá?

Touto a mnoha dalšími otázkami se zabývali v australské Deakin University, kde zkoumali na 50 umělých mlék určených dětem od 12 měsíců. Zjistili, že oproti běžnému mléku některá umělá mléka obsahovala méně živin (například bílkovin nebo vápníku) a dodávala dítěti zbytečný cukr (při pravidelné spotřebě až necelých čtvrt kila cukru měsíčně navíc). Ani v Evropské unii, tedy ani v ČR, není složení batolecích mlék (označovaných zpravidla číslem 3 a vyšším) narozdíl od mlék určených do jednoho roku věku regulováno.

Stejně tak není ani v Austrálii, ani v EU regulována jejich propagace. Obrovskou roli přitom hraje influencer marketing. Influencerky z řad slavných maminek slouží výrobcům a distributorům jako levný a sofistikovaný způsob, jak ovlivňovat mínění spotřebitelů. Mnohdy bývá tato reklama zabalena do kabátku „nestranného sdílení každodenních zážitků” a dává si záležet na tom, aby nevypadala jako placená propagace.

Jennifer McCann z Deakin University výzkum komentovala takto: „Obvyklá, zdravá domácí strava je pro zdraví batolete lepší a také je výrazně dostupnější pro rodinný rozpočet.“

Bližší údaje o výzkumu najdete tady. Článek o výzkumu je dostupný zde, videoreportáž tu.