Rubrika: Dodržování Kodexu

Zveřejňujeme otevřený dopis, který jsme dnes po schválení výborem IBFAN CZ odeslali České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Reagujeme v něm na její stanovisko k mediální diskusi o práci dětských lékařů a odborných společností. Upozorňujeme v něm, že odbornost sama o sobě nevylučuje střet zájmů a že soulad se zákonem nenahrazuje dodržování etických pravidel. Vyzýváme k transparentnímu zveřejňování vazeb na výrobce komerční umělé výživy pro děti, k přechodu na nezávislé financování vzdělávacích aktivit a k ochraně rozhodování o zdraví dětí před komerčními vlivy.

Vážené předsednictvo,

reagujeme na stanovisko z 26. října 2026 v souvislosti s mediální diskusí o práci dětských lékařů a odborných společností. Píšeme jako česká část sítě International Baby Food Action Network (IBFAN), která se věnuje ochraně kojení a dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a navazujících rezolucí Světového zdravotnického shromáždění (dále „Kodex“).

Souhlasíme s Vaším stanoviskem ve dvou bodech. Čeští pediatři a neonatologové odvádějí náročnou a cennou práci. A diskuse má být věcná a respektující. Proto se vyjadřujeme k pravidlům a k doloženým vztahům lékařů účastnících se jednání ministerské Komise pro výživu kojenců a malých dětí, nikoli k jejich odborným kvalitám.

1. Odbornost nenahrazuje reálnou nezávislost

Podle definice amerického Institute of Medicine je střet zájmů „soubor okolností, které vytvářejí riziko, že profesní úsudek nebo jednání týkající se primárního zájmu budou nepatřičně ovlivněny sekundárním zájmem“. Primárním zájmem lékaře je zdraví a blaho dítěte. Sekundárním zájmem bývá obvykle finanční prospěch. Podstatné je slovo riziko: střet zájmů nevyžaduje důkaz, že k ovlivnění došlo. Proto ho nelze vyvrátit ujištěním, že lékaři ovlivněni nejsou.

Představte si rozhodčího fotbalového zápasu, kterého platí jeden z klubů. Nikdo nemusí tvrdit, že píská nespravedlivě a dost možná se snaží a píská zcela fér. Přesto by ho na takový zápas nikdo nepustil, protože by se výsledku nedalo věřit, vždy by existovala pochybnost, zda svému týmu nepřidal. Nejde o jeho poctivost, ale o jeho postavení – ani on sám se nechce dostat do situace, kdy by o jeho výkonu mohl někdo pochybovat. Proto se střet zájmů neposuzuje podle toho, zda dotyčný tvrdí, že ovlivněn není. Jak zmiňuje například ve své definici střetu zájmů Cochrane, k ovlivnění může dojít i nevědomě. Rozhoduje, zda vazba existuje.

Zvláště v tak citlivé oblasti, jako je výživa kojenců a malých dětí, by pak zveřejnění finančních vazeb na výrobce komerční umělé výživy pro děti mělo být samozřejmostí a nemělo by záviset na práci médií. Samotná transparentnost však v tomto případě nestačí. Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka zakazuje zdravotníkům přijímat od výrobců finanční a materiální pobídky a rezoluce Světového zdravotnického shromáždění WHA69.9 a související pokyny stanoví, že dary výrobců profesním sdružením představují střet zájmů a nemají být dovoleny; totéž platí pro sponzoring odborných setkání. Přijímat takové financování je tedy samo o sobě v rozporu s Kodexem a navazujícími rezolucemi, ať je zveřejněno, nebo ne.

Stanovisko ČLS JEP se dovolává lidské integrity. K ní podle nás patří i schopnost vlastní střety zájmů přiznat a vyvodit z nich důsledky, nikoli zpochybňovat samotný koncept, který je i v medicíně obecně uznávaný. Označovat upozornění na střety zájmů, tedy situaci, která je běžně řešena v rámci procesu tvorby doporučení, zdravotní politiky i odborného výzkumu v ČR i zahraničí, za „hon na čarodějnice“ či „nafouknutou bublinu“, jak zaznělo z řad dotčených odborných společností, důvěru veřejnosti neposiluje. 

Mezinárodní sdružení pediatrů, neonatologů a porodních asistentek upozornila, že sponzoring vzdělávacích akcí ovlivňuje výzkum i předepisování, i když to zdravotníci sami nevnímají. Proto se střety zájmů neřeší ujišťováním o bezúhonnosti, ale pravidly. Stejně se ostatně postupuje u soudců, úředníků či hodnotitelů veřejných zakázek.

Situace, kterou nyní řešíme, se netýká klinického rozhodování u lůžka. Týká se rolí, v nichž odborné společnosti radí státu, jak ochraňovat kojení a regulovat marketing výrobců, od nichž samy dostávají peníze. Ministerstvo zdravotnictví svůj postup v minulosti zdůvodnilo právě ochranou rozhodování o ochraně veřejného zdraví před komerčními vlivy. Pro tuto roli jsou odbornost a osobní poctivost nezbytné, samy o sobě však nestačí. Je třeba zajistit také skutečnou nezávislost na těch, jejichž činnost má být regulována.

2. Soulad s legislativou nestačí

Vaše stanovisko se odvolává mimo jiné na etické normy. Právě etické závazky však vyžadují více než pouhý soulad se zákonem. Etický kodex České lékařské komory zavazuje lékaře, aby byli ve svých profesionálních rozhodnutích za všech okolností nezávislí (§ 1 odst. 4) a aby se při doporučování léků, léčebných prostředků a zdravotních pomůcek neřídili komerčními hledisky (§ 2 odst. 14). Ochrana nezávislosti vůči komerčním zájmům je tedy součástí (nejen) lékařské etiky.

Nerozporujeme, že vzdělávací akce odborných společností odpovídají aktuálně platným zákonům. České právo sponzoring lékařských spolků výrobci náhrad mateřského mléka v současnosti nezakazuje, jak uvedlo i ministerstvo. Samotný soulad se zákonem však neodpovídá na otázku, zda financování neonatologických a pediatrických vzdělávacích akcí výrobci komerční umělé výživy pro děti odpovídá také etice. Část pediatrických organizací, včetně českého Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, ostatně již od tohoto financování z vlastní iniciativy ustoupila.  

Vedle profesní etiky jsou v této oblasti podstatným měřítkem také mezinárodní standardy ochrany zdraví a lidských práv, včetně Úmluvy o právech dítěte:

• Úmluva o právech dítěte, čl. 24: zaručuje dítěti právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví a ukládá státům zajistit, aby rodiče měli informace mimo jiné o výhodách kojení. Výbor OSN pro práva dítěte v Obecném komentáři č. 15 (2013) k tomuto článku vyzývá státy převzít Kodex do vnitrostátního práva, provádět ho a vymáhat. Zvláštní zpravodajové OSN pro právo na zdraví a na výživu spolu s Výborem pro práva dítěte v roce 2016 označili ochranu kojení a ukončení nevhodného marketingu za součást závazků států podle Úmluvy a vyzvali k ochraně dětí a žen před škodlivými zásahy průmyslu.
• Rezoluce Světového zdravotnického shromáždění WHA78.18 (2025) o digitálním marketingu náhrad mateřského mléka výslovně spojuje ochranu kojení před vlivem výrobců s plněním závazků států podle Úmluvy o právech dítěte.
• Kodex (1981), čl. 7.3: výrobci a distributoři nemají zdravotníkům nabízet finanční ani materiální pobídky k propagaci výrobků v působnosti Kodexu a zdravotníci je nemají přijímat.
• Rezoluce WHA69.9 (2016) a Pokyny WHO k ukončení nevhodné propagace potravin pro kojence a malé děti: dary zdravotnickému systému, včetně sdružení zdravotníků, od těchto firem představují střet zájmů. Organizace zdravotníků nemají firmám dovolit sponzorovat setkání zdravotníků ani vědecká setkání.
• Informační nóta WHO a UNICEF (2023) upřesňuje, co se za takový sponzoring považuje.
• Vláda ČR usnesením č. 618 ze dne 11. 9. 2024 schválila Strategii k implementaci programu WHO a UNICEF Baby-friendly Hospital Initiative 2018, která se hlásí k dodržování Kodexu, eliminaci střetů zájmů i transparentnosti.

3. Rozsah vztahů není mediální konstrukce

Podle zveřejněných informací společnost Danone potvrdila partnerství s Českou pediatrickou společností, Českou neonatologickou společností i Odbornou společností praktických dětských lékařů. Už v minulosti tyto organizace odhadly náhradní zdroje, které by bylo třeba najít, aby se zbavily problematického financování v rozsahu 50 milionů korun (vyjádření pro MZd, bod 64). Nejde tedy o okrajový jev. Široká veřejnost se o něm ale dozvídá z médií, protože odborné společnosti tyto údaje samy nezveřejňují. 

4. Výzvy k odstoupení od financování nejsou nové

Výzva k ukončení sponzoringu ze strany potravinářských společností nevznikla v posledních týdnech. Pracovní skupina k porodnictví při Úřadu vlády navrhovala odborné společnosti k tomuto kroku vyzvat již ve svém podnětu k podpoře kojení z roku 2019. Ministerstvo zdravotnictví v létě 2025 vyzvalo odborné společnosti, aby se od financování výrobci komerční umělé výživy pro děti distancovaly, podobně jako se dříve některé distancovaly od tabákového průmyslu.

V zahraničí tento krok učinily i velké a prestižní instituce. Royal College of Paediatrics and Child Health (RCPCH) ve Velké Británii v únoru 2019 přestala přijímat financování od výrobců komerční umělé výživy pro děti a vzdala se zhruba 40 000 liber ročně. Týž rok ukončil inzerci těchto výrobků časopis The BMJ. Světová zdravotnická organizace zveřejnila případové studie šesti profesních sdružení, která sponzoring ukončila, průvodce financováním vzdělávání bez něj i vzorovou politiku zdravotnických organizací.  

Podstatné je, že tyto výzvy ve vztahu k zásahům potravinářského průmyslu do výživy nejmenších dětí přicházejí od samotných pediatrů a neonatologů. Mezinárodní společnost pro sociální pediatrii (ISSOP) označila sponzoring pediatrických společností průmyslem dětské výživy za škodlivý už v roce 2014 a vyzvala všechny pediatrické společnosti, aby se k jejímu prohlášení připojily. Členové RCPCH ukončení financování odhlasovali v roce 2019. V březnu 2024 vyzvalo šest mezinárodních sdružení v časopise The Lancet všechna profesní sdružení k ukončení sponzoringu; upozornila, že sponzoring vzdělávacích akcí ovlivňuje výzkum i předepisování, i když to zdravotníci sami nevnímají. 

Tyto výzvy se opírají mimo jiné o sérii The Lancet z roku 2023, podle níž je marketing umělé komerční výživy pro děti propracovaným systémem vlivu zaměřeným mimo jiné na zdravotníky, vědu a tvorbu politik. Uznáváme, že část evropských pediatrických společností v roce 2020 hájila přijatelnost firemní podpory kongresů. I ony však výslovně podmínily tuto podporu úplnou transparentností a vyloučením vlivu na program.

5. Osobní střety zájmů představitelů a představitelek odborných společností

Za problém také považujeme, pokud lékaři, kteří odborné společnosti zastupují při jednáních Komise pro výživu kojenců a malých dětí:

• působí či v nedávné době působili jako konzultanti či poradci výrobců komerční umělé výživy pro děti nebo jimi zřízených subjektů:
  • předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP Jan Malý jako placený konzultant „on call“ pro Nestlé a Danone, jak sám potvrdil v médiích, v deklaraci pro NIKEZ i ministerstvu;
  • členka Komise pro výživu kojenců a malých dětí za Českou pediatrickou společnost ČLS JEP Kristýna Zárubová dle vlastního sdělení pro NIKEZ v loňském roce jako konzultantka Nestlé již od roku 2018; pracovní dohodu s Nestlé vykázala v minulosti také ministerstvu. Na jednání Komise 28. 4. 2026 u ní byl konstatován osobní střet zájmů a byla vyloučena z hlasování;
  • předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP a členka Komise Alena Šebková dle vlastních slov jako odborná poradkyně Nadačního fondu 1000 dní do života, který od roku 2022 zřizuje Danone (dříve Nutricia) a kde byla mezi partnery uvedená do minulého roku; podle svých slov neplaceně;
• pro aktivity svých organizací či své vlastní přijímají či v nedávné minulosti přijali financování od výrobců, mimo jiné jako například členka výboru ČNeoS a od letošního roku členka ministerské Komise Milena Dokoupilová, která dle vlastní deklarace pro NIKEZ od roku 2017 pořádá každoročně konferenci sponzorovanou Nestlé a Danone či Anna Mydlilová, která se spoluautorsky podílela na publikaci Etika v pediatrii a neonatologii, finančně podpořené Nutricií (Danone) a obsahující reklamu v rozporu s Kodexem. 

Takové vazby na potravinářské společnosti oslabují důvěru v jejich doporučení a jsou problematické nejen v očích široké, ale i odborné veřejnosti, jak upozornila také nedávná analýza a investigace British Medical Journal ve vztahu k britské výživové komisi.

Současně tyto vazby na potravinářský průmysl nemají mít v Komisi pro výživu kojenců a malých dětí žádné místo, jak jasně vyplývá z vládní Strategie k programu BFHI (kapitola o Komisi od strany 37) i z manuálu WHO a UNICEF k programu BFHI (strana 27 dle číslování WHO):

Členy koordinačního orgánu nemohou být subjekty, které jsou ve střetu zájmů, zejména společnosti, které vyrábějí a/nebo prodávají výživu pro kojence a malé děti nebo lahve ke krmení a savičky. Totéž platí pro zdravotnické odborníky, výzkumné pracovníky a další osoby, které obdržely finanční prostředky od výrobců nebo distributorů výrobků spadajících do působnosti Kodexu nebo od jejich mateřských či dceřiných společností. Střet zájmů je soubor okolností, kdy zájmy BFHI mohou být nepřiměřeně ovlivněny protichůdným zájmem partnera způsobem, který ovlivňuje nebo může být přiměřeně vnímán jako ovlivňující integritu, nezávislost, důvěryhodnost a důvěru veřejnosti v BFHI v dané zemi a její schopnost chránit, propagovat a podporovat kojení v zařízeních poskytujících péči matkám a novorozencům. Existuje riziko, že výše zmíněný tlak ze strany průmyslu náhrad mateřského mléka bude i nadále přítomen a bude se snažit podkopat úsilí BFHI na různých úrovních.

Ptáme se proto, proč nejsou jasně stanovená pravidla pro Komisi respektována: proč dotčení lékaři své vazby na jednání Komise transparentně a v plném rozsahu neoznámili a proč je jejich účast připouštěna? Jak má veřejnost věřit tomu, že daní lékaři budou pracovat na prosazení programu Baby-friendly Hospital či Kodexu, když sami nedodržují jejich základní pravidla?

6. Kontext nejlépe ochrání transparentnost

Stanovisko odmítá vytrhávání výroků z kontextu. Nejspolehlivější obranou proti tomu je úplný záznam. Zápisy z jednání Komise pro výživu kojenců a malých dětí byly od roku 2023 do roku 2025 pořizovány velmi detailně a jsou veřejné; zápis z dubnového jednání 2026 dosud zveřejněn nebyl. Lékaři, kteří na jednáních zastupují odborné názory svých společností, jistě nebudou mít problém s tím, aby jejich postoje a argumenty byly veřejnosti přístupné v plném znění. Proto podporujeme zveřejňování podrobných zápisů z jednání Komise a věříme, že se k této podpoře ČLS JEP připojí.

Naše návrhy

Věříme, že veřejnou důvěru, o kterou stanovisko usiluje, lze posílit konkrétními kroky:

1. Transparentnost. Zveřejnit přehled finančních i nefinančních plnění od komerčních společností vyrábějících a prodávajících produkty v působnosti Kodexu za posledních 4 roky, za ČLS JEP a dotčené lékařské společnosti a za relevantní zástupce těchto společností, kteří jednají za tyto organizace se státem. Podpořit zveřejňování detailních zápisů z jednání ministerské Komise pro výživu kojenců a malých dětí. 
2. Pravidla. Jasně se přihlásit k Mezinárodnímu kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a navazujícím rezolucím Světového zdravotnického shromáždění a přijmout politiku sponzoringu podle informační nóty WHO a UNICEF z roku 2023, s jasným harmonogramem přechodu. Inspirovat se lze vzorovou politikou WHO z roku 2024. Opakovaně upozorňujeme, že jasná pravidla jsou potřeba i pro osobní střety zájmů. 
3. Jiné zdroje financování. Využít pokyny WHO, jak pořádat kongresy a vzdělávací akce bez sponzoringu výrobců. Zajištění financování je odpovědností odborných společností samotných.
4. Dialog. Pracovní setkání nad konkrétními zahraničními modely, které popisuje WHO. Ostatně i WHO Česko a UNICEF již v minulosti nabídlo České republice technickou pomoc v této oblasti.

Důvěře veřejnosti ve zdravotnictví nepomůže, pokud se střety zájmů budou omlouvat a jejich kritika odmítat. ČLS JEP má nyní příležitost ukázat, že jí na důvěře záleží i konkrétními činy. Výše uvedené kroky nabízejí jasný začátek.