Národní komise pro kojení

Velmi vítáme kroky ministra zdravotnictví vedoucí k vytvoření Národní komise pro kojení dne 27. srpna 2019. Ostatně za ustavení nového orgánu, který by odpovídal požadavkům Světové zdravotnické organizace na „National Breastfeeding Coordination Body“, usilujeme již nějakou dobu.

Zároveň však nemůžeme skrýt znepokojení nad tím, zda si je Ministerstvo zdravotnictví dostatečně vědomo opakovaných doporučení Světové zdravotnické organizace (obsažených již v rezoluci WHA49.15 z roku 1996), aby tento orgán – má-li být skutečně k něčemu – byl zcela prostý komerčních vlivů. Zejména jde to, aby členové Národní komise pro kojení nebyli zatíženi střetem zájmů, tedy aby mohli jednat objektivně a nezávisle a neohrožovali svou vazbou na výrobce, distributory či prodejce náhrad mateřského mléka, dudlíků či lahví důvěryhodnost tohoto orgánu a jeho schopnost jednat ve prospěch dětí a žen v České republice.

Při této příležitosti proto připomínáme následující slova z dokumentů Světové zdravotnické organizace:

– „Členy koordinačního orgánu nemohou být subjekty se střetem zájmů, zejm. společnosti vyrábějící a/nebo propagující potraviny pro kojence a malé děti nebo lahve a dudlíky. To stejné platí pro pracovníky ve zdravotnictví, výzkumníky a další, kteří obdrželi financování od výrobců nebo distributorů produktů spadajících pod Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka nebo od jejich mateřských či dceřiných společností. Střet zájmů je soubor okolností, kdy zájmy Baby-friendly Hospital Initiative (BfHI) mohou být nepřiměřeně ovlivněny konfliktními zájmy partnera způsobem, který ovlivňuje nebo může být přiměřeně vnímán jako ovlivňující integritu, nezávislost a důvěru veřejnosti v BfHI v dané zemi a její schopnost chránit, propagovat a podporovat kojení v porodnicích. Existuje riziko, že výše zmíněné tlaky od průmyslu náhrad mateřského mléka bude pokračovat a pokoušet se  podkopat snahy BfHI na různých úrovních.“ (Implementační manuál k Baby-friendly Hospital Initiative 2018, s. 26, dostupné na: https://www.who.int/nutrition/publications/infantfeeding/bfhi-implementation/en/)

– „Nikdo s vnímaným nebo zjevným zájmem či s vazbami v průmyslu umělého kojeneckého mléka nebo potravin, lahví nebo dudlíků by neměl být součástí žádného vládního monitorovacího orgánu.[…] Měly by existovat záruky, jak identifikovat a vyloučit osoby nebo tělesa, která se nacházejí ve střetu zájmů.“ (Protokol k průběžným monitorovacím mechanismům Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka, s. 11 an. dostupné na: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/259441/9789241513180-eng.pdf)

Pevně doufáme, že se díky brzy zveřejněnému seznamu členů Národní komise pro kojení naše obavy rozplynou a že budeme moci s čistým svědomím pogratulovat Ministerstvu zdravotnictví k ustavení tohoto důležitého a tak dlouho chybějícího orgánu.


Střety zájmů v Národní komisi pro kojení

Klamavé marketingové metody před soudem

Občas se setkáváme s názorem, že působení velkých společností na zdravotníky není vůbec žádný problém. Že dokážou odhalit, co je a co není pravda a rozhodnou ve prospěch pacienta bez ohledu na vysoké částky, které korporáty vydávají proto, aby je ovlivnily.

Že to není pravda a že marketing dokáže zásadně ovlivnit jednání zdravotníků, dokazuje i přelomový proces s výrobci opioidů Johnson & Johnson a dalšími farmaceutickými společnostmi. V něm byly přezkoumávány právě marketingové metody těchto společností – zaměřené z velké části na zdravotníky. Důsledkem pak bylo předepisování návykových léků proti bolesti jako na běžícím páse a exponenciálně se zvyšující míra úmrtí z předávkování.

V rozsudku popisované metody přesně odpovídají těm, které používají (nejen) v ČR i výrobci náhrad mateřského mléka, dudlíků a lahví ke krmení:

„Marketingové a propagační snahy obžalovaných byly navržené tak, aby se dostaly k oklahomským lékařům skrze různé kanály a mnohokrát v průběhu lékařova vzdělávání a praxe v Oklahomě. Příklady takového marketingu a propagace zahrnují mimo jiné „vzdělávání“ od zástupců obžalovaných, články financované obžalovanými v lékařských časopisech a publikacích, materiály odborných společností/pacientských skupin navazujících na vzdělávaní zdravotníků obžalovanými, neoznačené marketingové materiály a řečníky placené obžalovanými. Další kanály zahrnovaly večeře a prezentace, kde lékaři hovořili s dalšími lékaři, partnerství s třetími stranami – lobbistickými skupinami a akademickými skupinami s cílem pořádat semináře, sympozia a konference. Účelem všech těchto snah bylo ovlivnit chování lékařů k předepisování opioidů, a tím zvýšit zisk obžalovaných.“

Závěrem soudce označil marketingové praktiky obžalovaných za „nepravdivé, klamavé a zavádějící“ a uložil nečekaně vysokou pokutu ve výši 572 milionů dolarů. Očekává se odvolání.

Celý rozsudek je dostupný zde. Článek ke kauze v The New York Times.