Abbott má zaplatit 70 milionů dolarů v americkém soudním sporu ohledně umělé výživy pro nedonošené děti

Běžně nepíšeme o tom, co se děje ve Spojených státech amerických. Běžně tam ale také neprobíhá obrovské množství soudních sporů kvůli nekrotizující enterokolitidě (NEC), závažnému gastrointestinální onemocnění. K tomuto onemocnění jsou obzvláště náchylné předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní hmotností. U předčasně narozených dětí krmených umělou výživou je riziko vzniku NEC dvojnásobné ve srovnání s dětmi krmenými dárcovským mateřským mlékem. NEC má vysokou úmrtnost – typicky kolem čtvrtiny případů, ale u nejvíce rizikových dětí (těžká nezralost, nutnost chirurgické intervence) může být výrazně vyšší.

Informace o aktuálním rozsudku čerpáme především ze zpráv Reuters (tady) a Law 360 (zejm. tady a tady).

Dějiště posledního případu – soud v Cook Country, Illinois.

Proti společnosti Abbott (výrobci umělé výživy Similac) a společnosti Mead Johnson (výrobci Enfamil), dceřinné společnosti Reckitt, bylo podáno téměř 1 000 žalob ve všech 50 státech USA. Více než 700 z těchto případů je soustředěno u federálního soudu v Illinois, ostatní jsou projednávány u státních soudů v Illinois, Missouri a Pensylvánii.

Tento týden ve čtyřech spojených případech rozhodla porota v Chicagu. Jedná se o případy Mendez v. Abbott Laboratories, sp. zn. 2022L005377, Williams v. Abbott Laboratories, sp. zn. 2022L005401, Thompson v. Abbott Laboratories, sp. zn. 2022L005393 a Sharpe v. Abbott Laboratories, sp. zn. 2022L005381, u Okresního soudu v Cook County.

Porota ve čtvrtek 9. 4. 2026 dospěla k závěru, že společnost Abbott Laboratories musí zaplatit 53 milionů dolarů čtyřem matkám, které tvrdily, že kojenecká výživa pro předčasně narozené děti od společnosti Abbott Laboratories přispěla k rozvoji vážného a často smrtelného onemocnění střev u jejich dětí. Jednalo se o první případ tohoto druhu, který se dostal k soudu v Illinois.

Po zhruba 10 hodinách porady porota stanovila výši náhrady škody tak, že přiznala Antonii Mendez 15 milionů dolarů, Eboni Williams 15 milionů dolarů, Casie Thompson 7 milionů dolarů a Kaře Sharpe 16 milionů dolarů. Všechny ženy podaly jménem svých nezletilých dětí žalobu za nedbalost, neposkytnutí varování a vadu výrobku. Odškodné má žalobkyním a jejich dětem kompenzovat ztrátu normálního života, bolest, utrpení a emocionální stres, riziko budoucího poškození a znetvoření.

U dětí byla krátce po podání umělé výživy Similac Special Care 24 od společnosti Abbott v nemocnicích v okolí Chicaga, kde se předčasně narodili, diagnostikována NEC. Všechny čtyři přežily, ale trpí dlouhodobými následky tohoto onemocnění a tři z dětí musely v týdnech po narození podstoupit operaci střev.

Ve svém rozhodnutí soudce uvedl, že existují důkazy o tom, že společnost Abbott zatajila riziko onemocnění spojené s její výživou jak před veřejností, tak před regulačními orgány.

„Společnost Abbott ví, že podávání přípravku SSC předčasně narozeným dětem představuje značné riziko vzniku NEC, a proto by na etiketě nebo obalu, případně na obou, mělo být uvedeno varování,“ řekl předsedající soudce Ehrlich.

Ostře se vyjádřil také k výpovědi soudní znalkyně z Abbott, doktorky Jill Maronové, neonatoložky, která podle soudce u soudu uvedla, že by považovala za „kruté“ hovořit s vystrašenými matkami o riziku NEC. Její postoj nejenže nedává smysl, protože lékaři s pacienty o děsivých rizicích diskutují neustále, ale navíc podle soudce podporuje „sexistický stereotyp“, že ženy jsou příliš emocionální na to, aby zvládly náročná fakta.

V průběhu zhruba čtyřtýdenního soudního řízení zástupci žalobců argumentovali, že by nikdy nesouhlasili s tím, aby jejich kojenci byli krmeni přípravkem společnosti Abbott, kdyby byli informováni o riziku NEC spojeném s jeho konzumací.

Je potřeba zdůraznit, že v případu jde o umělou výživu na bázi kravského mléka a fortifikátory mateřského mléka, které jsou speciálně určeny nedonošeným dětem v nemocničním prostředí. Americké regulační orgány a pracovní skupina vědců svolaná Národními instituty zdraví (NIH) ve společné zprávě z roku 2024 uvedly, že současné důkazy podporují hypotézu, podle níž je se zvýšeným výskytem NEC spojena spíše absence mateřského mléka než expozice umělé výživě.

V pátek 10. 4. 2026 pak porota rozhodla ještě o sankční náhradě škody (punitive damages) ve výši 17 milionů dolarů. Celkem tedy Abbott Laboratories zaplatí 70 milionů dolarů (dnešním kurzem 1,4 mld Kč).

Dosavadní verdikty

Případy, které již jinde dospěly k rozsudku, přinesly smíšené výsledky. Společnost Mead Johnson například prohrála svůj první soud s verdiktem ve výši 60 milionů dolarů v březnu 2024 (případ Watson v. Mead Johnson, sp. zn. 2021L001032). V červenci téhož roku přiznala porota v Missouri 95 milionů dolarů jako náhradu škody a 400 milionů dolarů jako sankční náhradu škody v souvislosti s precedenčními žalobami, že kojenecká výživa společnosti Abbott způsobila u předčasně narozeného dítěte NEC (případ Gill v. Abbott, sp. zn. 2322-CC01251).

O několik měsíců později porota v Missouri zbavila společnosti Abbott a Mead Johnson odpovědnosti v prvním společném soudním řízení (případ Whitfield v. St. Louis Children’s Hospital et al., sp. zn. 2222-CC06214) . Soudce však tento verdikt později zrušil a loni nařídil nové projednání s tím, že obhajoba „opakovaně úmyslně porušovala soudní příkazy a rozhodnutí tím, že porotě neoprávněně předkládala nepřípustné důkazy“.

Minulý týden soudce státního soudu na Floridě také zamítl plánované soudní řízení proti společnosti Abbott Laboratories, které mělo začít 6. dubna 2026. Soud přijal argumentaci společnosti Abbott, že nároky matky neobstojí, protože ošetřující lékaři již věděli, že krmení umělou výživou s sebou nese významné riziko NEC, a zároveň neexistoval žádný důkaz, že by se při léčbě spoléhali na nepravdivá marketingová či bezpečnostní tvrzení společnosti.

Obě společnosti také čelí soudnímu sporu vedenému v rámci více okresů u federálního soudu, kde se společnost Abbott zatím daří. Žádný případ u federálního soudu nedospěl k hlavnímu líčení, protože soudce dohlížející na tato řízení zamítl tři ze čtyř vybraných případů.

První z výše zmiňovaných případů proti Mead Johnson vyvolal pozornost již dříve také výhružkou, že produkty společnosti pro nedonošené děti se kvůli litigaci stanou nedostupné. V rámci odvolání pak podala Americká pediatrická akademie písemné stanovisko na podporu společnosti Mead Johnson, v němž uvedla, že umělá výživa je součástí standardní péče o předčasně narozené děti.

Ben Whiting z advokátní kanceláře Keller Postman LLC, právní zástupce žalobců z aktuálně rozhodnutého případu, včera v písemném prohlášení uvedl, že verdikty poroty „opět potvrzují to, co společnost Abbott ví už léta, ale rozhodla se ignorovat: že umělá výživa společnosti Abbott na bázi kravského mléka způsobuje u předčasně narozených dětí nekrotizující enterokolitidu, často s devastujícími a nevratnými následky.“

Díky těmto případům již také dnes máme lepší obrázek o tom, jaký brutální boj o zákazníka probíhal mezi Abbott a Mead Johnson a jak cílili na nemocnice a JIPky, kde se o použití konkrétní výživy rozhoduje. KFF Health News v dřívějším článku upozornila na interní materiály a komunikace doložené u soudu. Společnosti dlouhodobě sledovaly konkurenční produkty, zkreslovaly vědecký obraz reality pro své obchodní účely a prostřednictvím marketingu se snažily získat výhodu v nemocničním prostředí. Prezentace společnosti Mead Johnson z národního prodejního setkání v roce 2020 – později použitá právě jako důkaz v řízení před soudem v případu Whitfield v. St. Louis Children’s Hospital – dokonce popisovala strategii označenou jako „Branding novorozenců na JIP“. Článek přetištěný také v USA Today vřele doporučujeme.

Výpověď vědkyně společnosti Abbott Laboratories Bridget Barrett-Reis ze dne 19. ledna 2024. Video bylo soudu předloženo v rámci odvolání v případu Gill v. Abbott a zveřejněno redakcí KFF Health News.

Za zmínku pak také stojí kontroverzní klinická studie AL16 napojená na Abbott. Studie porovnávala v letech 2014-2017 fortifikátor Abbott s konkurenčním od Mead Johnson. Aniž by však (minimálně některé) rodiče dětí zapojených do studie upozornila na riziko metabolické acedózy nebo NEC, přestože o tomto riziku v Abbott prokazatelně věděli a právě proto klinickou studii dělali.

Screenshot informovaného souhlasu získaného redakcí KFF Health News.

O Abbott

Abbott je jeden z největších výrobců umělé výživy pro děti v USA. Působí i v ČR. Minulý měsíc byl například zlatým partnerem konference Dětská diabetologie 2026, pořádané pod záštitou Sekce pro dětskou diabetologii České diabetologické společnosti a České pediatrické společnosti ČLS JEP.

Jak již dlouho upozorňujeme takový sponzoring zdravotníků a zdravotnic ze strany výrobců umělé výživy porušuje Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka a navazující rezoluce Světového zdravotnického shromáždění (zejm. rezoluci WHA 69.9 a související Pokyny k ukončení nevhodné propagace výživy pro kojence a malé děti).

Porušení Kodexu v Thomayerově nemocnici – pokračování

Po dvou týdnech od upozornění organizátorů akce v Thomayerově nemocnici, na níž došlo k hrubému porušení Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka WHO/UNICEF a navazujících rezolucí Světového zdravotnického shromáždění s lítostí konstatujeme, že jsme doposud obdrželi reakci pouze jednoho z nich – Thomayerovy nemocnice, resp. jejího ředitele doc. Zdeňka Beneše.

Vzhledem k tomu, že se s argumenty, jež pan ředitel použil, aby ospravedlnil postup nemocnice, nesetkáváme poprvé, zveřejňujeme celou naši odpověď:

Vážený pane řediteli,

děkujeme za odpověď. Také bychom si přáli, aby se jednalo o pouhé nedorozumění.

Ve svém dopise naznačujete, že pakliže se Thomayerova nemocnice v minulosti obstojně umístila ve dvou studiích zabývajících se podporou kojení, z nichž však ani jedna nehodnotila soulad nemocničních praktik s Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka WHO/UNICEF a navazujícími rezolucemi Světového zdravotnického shromáždění (dále jen „Kodex“), je irelevantní, zda nemocnice přijímá sponzoring společnosti Nestlé jakožto výrobce náhrad mateřského mléka na svých akcích, facilituje propagaci těchto výrobců zdravotníkům a aktivně se podílí na propagaci výrobků společnosti Nestlé veřejnosti. Tak tomu však není.

Bez ohledu na to, že Kodex v celé své šíři není pro Thomayerovu nemocnici právně závazný, jak ve svém dopise správně upozorňujete, neb zatím není řádně implementován do naší legislativy, je nemocnice povinna jej dodržovat minimálně z titulu držitelky certifikátu Baby-friendly Hospital WHO/UNICEF. Implementační manuál programu Baby-friendly Hospital Initiative z roku 2018 (https://www.who.int/nutrition/publications/infantfeeding/bfhi-implementation-2018.pdf) jasně stanovuje povinnost plně dodržovat Kodex (v bodě 1a 10 kroků k úspěšnému kojení). Navíc připomínáme, že od roku 2013 je povinnost státu implementovat a vynucovat naplňování Kodexu součástí mezinárodního práva lidských práv. Nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví by proto měly být ke svým povinnostem plynoucím z Kodexu o to citlivější.

Pod Kodex přitom spadá veškerá umělá výživa (infant formula) určená dětem od 0 do 36 měsíců, jak opakovaně upozorňuje WHO a UNICEF, výživu pro zvláštní lékařské účely (např. pro děti alergické či s jinou zdravotní obtíží) nevyjímaje. To potvrzuje i stávající evropská legislativa (viz nařízení Evropské komise 2016/128 ze dne 25. září 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 609/2013, pokud jde o zvláštní požadavky týkající se složení a informací, které se vztahují na potraviny pro zvláštní lékařské účely).

Pravidlo zakazující sponzoring jakýchkoliv zdravotnických akcí a vědeckých akcí ze strany výrobců náhrad mateřského mléka, obsažené např. v rezoluci WHA 69.9 (Pokyny k ukončení nevhodné výživy kojenců a malých dětí) z roku 2016, má své opodstatnění. Jak vysvětluje sama Světová zdravotnická organizace v Implementačním manuálu k Pokynům (https://www.who.int/nutrition/publications/infantfeeding/manual-ending-inappropriate-promotion-food/en/, str. 13), odmítnutí sponzoringu je mj. krokem k ochraně samotných zdravotníků: „Sponzorství takových setkání umožňuje společnostem získat preferenční přístup ke zdravotníkům, poskytuje jim příležitost přímo komunikovat své názory na výživu kojenců a malých dětí a vystavuje zdravotníky neobjektivním informacím o výživě kojenců a malých dětí. Zdravotníci a jejich odborné společnosti si musí být vědomy, že jejich reputace a důvěryhodnost, že budou postupovat v nejlepším zájmu pacientů, budou poškozené, pokud bude zjevné, že jsou financovány nebo sponzorovány společností, která profituje ze zboží, jež není v nejlepším zájmu zdraví matek a dětí. Zdravotníci a jejich odborné společnosti mají morální povinnost respektovat a chránit práva žen a dětí nebýt vystaveny nevhodnému marketingu náhrad mateřského mléka a souvisejících produktů.“

Souhlasíme s Vámi, že zdravotníci potřebují informace o náhradách mateřského mléka ke své práci. Z tohoto důvodu také Kodex nezakazuje, aby výrobci zdravotníkům některé informace poskytovali. Stanovuje však podmínky, za jakých tak mohou činit, a to v čl. 7.2 a dále např. v rezoluci WHA 69.9 (Pokyny k ukončení nevhodné výživy pro kojence a malé děti). Jedná se pouze o informace věcné a vědecké – tedy informace objektivní, nikoliv propagační. Pakliže byl ovšem na akci umístěn reklamní banner společnosti Nestlé a dle zveřejněných  fotek také prezentační stánek, nejedná se již o informování zdravotníků v souladu s Kodexem, ale o zakázané propagační aktivity.

V kontextu speciální výživy určené dětem s alergiemi si zároveň dovolíme upozornit na zjištění publikovaná v roce 2018 v renomovaném lékařském časopise British Medical Journal stran vlivu průmyslu na nadměrné diagnostikování alergie na bílkoviny kravského mléka (https://www.bmj.com/content/363/bmj.k5056). V letošním roce pak článek dr. Munblita a kol. v Jama Pediatrics potvrdil, že používaná vágní diagnostická kritéria k určení alergie na kravské mléko nejsou evidence-based a mohou poškodit zejména ty děti, které jsou kojené a nekonzumují kravské mléko napřímo (viz https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/article-abstract/2764081). Stejná doporučení, jež byla kritizována ve Velké Británii, prokazatelně šíří společnost Nestlé prostřednictvím svých reklamních materiálů i v České republice, a to vč. materiálů určených zdravotníkům. Nelze vyloučit, že tyto byly distribuovány i na Vaší akci.

Věříme, že tyto řádky dostatečně objasňují, proč Vaše odpověď nedokázala vyvrátit naše znepokojení a proč je naše žádost ve věci rychlé nápravy situace stále vysoce aktuální. Pakliže to bude potřebné k dalšímu vyjasnění situace, velmi rádi budeme v debatě o této věci pokračovat i osobně.

S pozdravem

Mgr. et Mgr. Aneta Majerčíková
předsedkyně SpoKojení, z. s.

Na vědomí:
Ministerstvo zdravotnictví – zřizovatel nemocnice

Porušení Kodexu v Thomayerově nemocnici

Není tak časté, abychom veřejně upozorňovali na konkrétní porušení Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a navazujících rezolucí Světového zdravotnického shromáždění. Pokud bychom totiž měli o všech zjištěných porušeních informovat jednotlivě, náš spolek nebude dělat nic jiného. O to závažnější však je, když tak učiníme.

Dne 19. června 2020 pořádala Thomayerova nemocnice a Pediatrická klinika 1. LF UK ve spolupráci s Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost I. ročník Krčského pediatrického odpoledne.

Akce byla sponzorována společností Nestlé, tedy výrobcem náhrad mateřského mléka. Jeho výrobky spadající do působnosti Kodexu byly také na místě propagovány, jak dokazuje popis akce a fotografie zveřejněné Thomayerovou nemocnicí a 1. LF UK. Ostatně i návazná komunikace organizátorů o školení, ve které se mj. píše o „zdravé dětské výživě“ společnosti Nestlé, by mohla být právem vnímána jako propagační.

Akci na půdě Thomayerovy nemocnice hodnotíme jako porušení čl. 7.1, 7.2 a 7.3 Kodexu v kombinaci s rezolucemi WHA 49.15, WHA 58.32 a zejm. WHA 69.9 (Pokyny k ukončení nevhodné propagace výživy kojenců a malých dětí). Právě v poslední zmíněné rezoluci (resp. její příloze) se společnostem, které dodávají na trh výživu pro kojence a malé děti, a jejich zástupcům explicitně zakazuje sponzorovat setkávání pracovníků ve zdravotnictví a vědecká setkávání. Pracovníkům ve zdravotnictví, zdravotnickým systémům, profesním sdružením zdravotníků a nevládním organizacím se pak zakazuje umožňovat těmto společnostem sponzorovat setkání pracovníků ve zdravotnictví a vědecká setkání.

V tomto konkrétním případě je situace o to vážnější, že se porušení Kodexu dopustila právě Thomayerova nemocnice. Tedy první držitelka certifikátu Baby-friendly Hospital v ČR. Sídlo Laktační ligy a Národního laktačního centra – modelového a koordinačního pracoviště podpory kojení v ČR, jehož zaměstnanci jsou zároveň z pověření WHO a UNICEF hodnotiteli Baby-friendly Hospital Initiative v ČR. Toto své porušení pak nemocnice sama zveřejnila na
svých webových a FB stránkách, jako by takové jednání bylo normální a v naší společnosti akceptovatelné.

Stejně tak je nepříjemná účast Pediatrické kliniky I. LF UK na porušení Kodexu, neboť se jedná o výukové pracoviště pro mediky a postgraduálně se vzdělávající lékaře. Tito by se dle našeho názoru měli na akademické půdě učit etickým postupům (vč. toho, že není přípustné přijímat sponzorské dary od výrobců náhrad mateřského mléka a že o tom, kdy a jak umělou kojeneckou výživu používat, je nutno rozhodovat na základě nestranných informací, nikoliv komerčních sdělení), než jak mezinárodně uznávaná pravidla porušovat. Jelikož informace o akci byly rovněž zveřejněny na stránkách 1. LF UK, nebylo by pak nikterak překvapující, kdyby i ostatní studenti 1. LF UK, kteří nepůsobili v době uskutečnění akce přímo na Pediatrické klinice, nabyli dojmu, že postup organizátorů byl standardní a sponzoring zdravotnických akcí výrobci náhrad mateřského mléka a propagace produktů tohoto sponzora na místě i v následné komunikaci o akci v pořádku.

V neposlední řadě je pak mrzuté porušení Kodexu i ze strany odborné společnosti praktických dětských lékařů, což vynikne o to více při srovnání s jejím britským protějškem – the Royal College of Paediatrics and Child Health –, jenž od minulého roku nepřijímá finance od výrobců náhrad mateřského mléka. Jak totiž píší např. prof. C. Wright a A. J. R. Waterston v článku Relationships between pediatricians and infant formula milk companies: „Sponzorství svou povahou vytváří střet zájmů. Ať už je ve formě dárku, občerstvení nebo pomoci s výdaji konference, vytváří pocit zavázanosti a potřebu se nějakým způsobem odvděčit. Tento „dárkový vztah“ tímto ovlivňuje náš postoj k dané společnosti a jejím produktům a vede k nevědomé neochotě přemýšlet nebo vyjadřovat se o nich negativně. I kdyby byli jedinci neovlivnění sponzorstvím a následně jednali ve vztahu k výživě dětí zcela zodpovědně, tito stále přijetím sponzorství nebo přednášením na setkáních výrobců náhrad mateřského mléka propůjčují kredibilitu dané společnosti viditelným propojením svého jména a pozice se společností.“

Obrátili jsme se tedy písemně na vedení nemocnice, zřizovatele nemocnice (Ministerstvo zdravotnictví), Pediatrickou kliniku I. LF UK a vedení Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost s žádostí, aby se od takového jednání distancovali a aby učinili kroky, jimiž do budoucna porušování Kodexu zamezí (tedy zejm. seznámili sebe a svůj personál s povinnostmi plynoucími z Kodexu a nastavili si pravidla pro přijímání sponzorství v souladu s Kodexem).

Tímto žádáme o pomoc i veřejnost. Pokud máte možnost, dejte prosím též vedení Thomayerovy nemocnice (zdenek.benes@ftn.cz) a jejímu zřizovateli Ministerstvu zdravotnictví (mzcr@mzcr.cz), vedení Pediatrické kliniky I. LF UK (martin.magner@ftn.cz) a vedení Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (hulleova.ilona@gmail.com) najevo, že porušování Kodexu není v pořádku.

Edit 5. 7. 2020: Opravili jsme kontakt na vedení Pediatrické kliniky I. LF UK. Ačkoliv webové stránky t. č. uvádějí jako přednostku Kliniky doc. MUDr. Hanu Houšťkovou, CSc (https://pediatrie.lf1.cuni.cz/), byli jsme upozorněni, že přednostou Pediatrické kliniky je v současné době doc. MUDr. Martin Magner, Ph.D. – martin.magner@ftn.cz.