Autor: IBFAN CZ

V současné době opět koluje na Facebooku článek serveru Lidovky.cz „Matky mají děti plně kojit do půl roku, po dvou letech jen výjimečně“ ze dne 15. 3. 2014. Uvádí se v něm mimo jiné, že kojení je vhodné do jednoho roku věku dítěte a pakliže se v něm pokračuje i po druhém roce věku, může se u dítěte údajně zvyšovat hladina cholesterolu a riziko výskytu obezity.

Toto tvrzení ale není pravdivé. Ani nyní, téměř pět let od publikace článku na Lidovky.cz, neexistuje žádná relevantní studie, která by dokládala souvislost mezi dlouhodobým kojením a rizikem výskytu obezity u dítěte. Naopak mnohé studie prokazují, že kojení je spojeno s prevencí obezity. Metaanalýza Světové zdravotnické organizace zahrnující nejkvalitnější studie tohoto zaměření  ukazuje na nejméně 12% snížení prevalence nadváhy u delší dobu kojených dětí. Průměrný výsledek všech analyzovaných studií je pak 24% snížení.[1] Jedním z vysvětlení příznivého účinku kojení na pozdější tělesnou hmotnost se zdá být lepší schopnost organismu regulovat centrum sytosti v mozku. Kojené děti si samy regulují příjem mléka, a tím se nejspíš učí poznat do budoucích let, kdy jsou dostatečně zasyceny. Dalšími faktory, které mohou hrát roli, je přítomnost hormonů leptinu a adiponektinu v mateřském mléku. Tyto hormony se účastní procesů řízení ukládání tuků v těle. V neposlední řadě se zdá být i rozdílná odpověď slinivky břišní na příjem mateřského mléka. Všechny tyto teorie budou vyžadovat další vědecké výzkumy k určení přesného mechanismu, jakým kojení napomáhá příznivě regulovat tělesnou hmotnost člověka. Nicméně o pozitivním účinku kojení pochyb není (ostatně i česká studie z roku 2012 [2] potvrdila, že ve věkové skupině šestiměsíčních a osmnáctiměsíčních dětí bylo nejméně obézních jedinců zastoupeno právě mezi dětmi v té době kojenými) – jakkoliv se tento efekt postupem času podle všeho snižuje v návaznosti na působení dalších faktorů, jak je zavádění komplementární stravy, nedostatek pohybu, apod.

Stále platí doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2002, které doporučuje výlučné kojení do šesti měsíců (tj. kojení bez jakýchkoliv jiných tekutin či potravin). Kojení od šesti měsíců do dvou let se zaváděním běžné stravy. A kojení dále nad dva roky dle potřeb dvojice dítě – matka. Toto doporučení převzala i Česká republika.

Průměrně vypije dítě v druhém roce života půl litru mateřského mléka denně, což pokryje až 40 % energie, kterou dítě potřebuje. Mateřské mléko je důležitým zdrojem tuků, esenciálních mastných kyselin i podstatné množství vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Je velmi důležité pro imunitu dítěte a význam kojení ještě stoupá při nemoci dítěte, kdy chuť dítěte klesá, zatímco chuť na mateřské mléko zůstává.[3]

Dlouhodobé kojení má nesporný vliv na zdraví matek i dětí, což prokázalo dostatek studií i metanalýz. Příkladem důležitosti dlouhodobého kojení může být třeba vliv kojení na snížení rizika leukémie. Děti kojené mají nižší riziko až o 20 %![4] Ženy také těží z dlouhodobého kojení, např. s každým rokem kojení klesá riziko rozvoje diabetu 2. typu o 4-12 %. Významně se snižuje riziko rakoviny prsu a vaječníků.[5] Riziko rozvoje revmatoidní artritidy se snižuje při kojení delším než dva roky téměř na polovinu. Dále je u žen, které kojily, významně nižší výskyt hypertenze, hyperlipidémie i kardiovaskulárních onemocnění.[6]

K uvedení nepravdivého tvrzení došlo v redakci Lidových novin především kvůli nedostatečně kritickému přístupu ke zdrojům. Článek, převzatý z části z ČTK, je založen na informacích z jednoho zdroje, v článku hojně citovaného výživového poradce Pavla Suchánka. I když jej článek prezentuje jako nezávislého odborníka, už při letmém pohledu na internetové stránky Suchánka si nelze nevšimnout, že Suchánek otevřeně spolupracuje se společností Nestlé, která vyrábí náhrady mateřského mléka. Důsledný novinář by si měl svůj zdroj prověřit a minimálně na tento střet zájmů čtenáře upozornit. K tomu však nedošlo.

V článku absentují jakékoliv další zdroje, které by tvrzení o škodlivosti kojení po prvním roce podpořily. Především ale v článku není uvedeno, že tvrzení Suchánka jsou v rozporu s doporučením Světové zdravotnické organizace. Použití více než jednoho zdroje by mělo patřit k základům žurnalistické práce. Bohužel, už mnoho let je běžné přebírat články ČTK, kde tyto standardy nejsou vždy dodržovány. Povinností redaktorů je ale fakta prověřovat a informace uvádět pravdivě.

Pro tyto nepravdivné informace je článek je v rozporu s Etickým kodexem Syndikátu novinářů ČR, podle kterého se novinář zavazuje podávat veřejnosti informace „úplné, pravdivé a nezkreslené“ (čl. 1). Také připomínáme, že podle Etického kodexu „nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena“ (čl. 3 písm. a). Proto vyzýváme redakci Lidovky.cz, aby tento článek alespoň stáhla.

________________________________________________________
[1] WHO: Long term effects of brestfeeding – a systematic review, 2013, online dostupné zde: http://www.who.int/iris/handle/10665/79198.
[2] Riedlová J. – Paulová M. – Vignerová J.: Nízký počet kojených dětí s nadváhou a obezitou ve studii růstu českých dlouhodobě kojených dětí, Státní zdravotní ústav, 2012.[3] Viz např. Kudlová E.: Význam dlouhodobého kojení, in: Neonatologické listy, 2013, 19(1): 34-37.
[4] Ibidem.
[5] Viz např. Victora, C. G. – Bahl, R. – Barros, A. J. D.: Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect, in: The Lancet, 2016 Jan, 387(10017): 475-490, online dostupné zde: https://www.thelancet.com/series/breastfeeding.
[6] Viz např. Kudlová E.: Význam dlouhodobého kojení, in: Neonatologické listy, 2013, 19(1): 34-37.

[Edit 8. 3. 2019]: Omluva předsedkyně SpoKojení, z. s., za citaci Neonatologických listů