Plejáda střetů zájmů před NIKEZ

Slíbili jsme Vám, že po dvou porušeních týkajících se porodních asistentek (konference s Nestlé a porodní asistentka s porodníkem jako prodejci lahví a dudlíků) se zastavíme na chvíli u lékařského prostředí. A vlastně taky neziskového.

Pojďme se společně podívat na 12 operativních doporučení na téma: Podpora kojení v zařízeních poskytujících porodnickou a novorozeneckou péči, které vydal Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ). Zjednodušeně jde o překlopení 10 kroků k úspěšnému kojení z programu Baby-friendly Hospital (BfHI) do české klinické praxe.

Titulní strana 12 operativních doporučení na téma: Podpora kojení v zařízeních poskytujících porodnickou a novorozeneckou péči.

Už samotné přijímání dokumentu bylo mimořádně zajímavé. Prvotní text předložený do veřejné oponentury byl z našeho pohledu absolutně neakceptovatelný. Upozorňovali jsme na řadu věcí, včetně toho, že dostatečně nereflektuje doporučení týkající se nedonošených dětí. Na připomínkování takto rozsáhlého dokumentu byla sice velmi krátká doba, ale přesto jsme své připomínky alespoň rámcově stihli zpracovat a zaslat. Text připomínkoval také Úřad vlády a Světová zdravotnická organizace (WHO) s UNICEF a podle všeho i další organizace. Radikálně přepracovaná verze byla následně vydána na webu NIKEZ. Zkráceně pak operativní doporučení vyšla ve Věstníku NIKEZ 18. prosince 2025, tedy těsně po odchodu ministra Válka z funkce, který ji tedy ještě musel jako předseda Rady NIKEZ schvalovat. Tady je pro zajímavost vypořádací tabulka, kterou nám zaslal NIKEZ 19. prosince 2025 a v níž najdete i naše připomínky.

V čem je ale tento dokument rovněž zajímavý jsou jeho původní autoři, z nichž valná většina je ve střetu zájmů. Část ho NIKEZ dokonce přiznala. Část ne. Bohužel informaci o střetech zájmů autorstva nenalezneme ve zkrácené verzi ve Věstníku NIKEZ, takže pokud si čtenář nepřečte nezkrácený dokument a nepropracuje se až ke straně 154, nemá šanci toto zjistit.

12 operativních doporučení na téma: Podpora kojení v zařízeních poskytujících porodnickou a novorozeneckou péči, str. 154.

Nesouhlasíme s posouzením NIKEZ v tom, že střet zájmů vylučuje autory pouze z rozhodování o doporučení č. 8. Z manuálu k programu BfHI jasně plyne, že by neměli rozhodovat o čemkoliv, co se týče tohoto programu jako celku. NIKEZ je absurdně nechal rozhodovat mj. i o prvním kroku k úspěšnému kojení, tedy o dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a navazujících rezolucí (Kodex). Nejspíš nebude náhodou, že zdravotníci se toho o obsahu Kodexu z doporučení NIKEZ moc nedozvědí a současně při pohledu na kvalitativní indikátory zjistí, že podle autorů není možné u většiny uplatnit výkonnostní měřítko. Jinými slovy realizaci Kodexu údajně nelze měřit.

Zajímavé nicméně je (a za to naopak NIKEZ velmi chválíme), že zveřejnil naskenované deklarace střetu zájmů, podepsané autory. Co tedy sami za sebe uvádějí?

  • MUDr. Jan Malý, Ph.D. (předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP, Fakultní nemocnice Hradec Králové) nadále pracuje jako konzultant „on call“ pro společnosti Nestlé a Danone. O jeho napojení na výživové firmy ostatně už loni psaly SeznamZprávy.
  • Prof. MUDr. Jan Janota, Ph.D. (místopředseda České neonatologické společnosti ČLS JEP, Fakultní nemocnice Motol) byl do roku 2024 konzultantem neupřesněných výživových společností a hradily mu také čas od času ubytování či poplatky na neonatologickém kongresu v ČR.
  • MUDr. Hana Wiedermannová, Ph.D. (členka výboru České neonatologické společnosti ČLS JEP a její vědecký sekretář, Fakultní nemocnice Ostrava) pořádá semináře a konference s účastí (neupřesněných) výživových společností (rozumějte správně – jimi sponzorované). Doplňuje, že firmy vystavují pouze v předsálí. To je však z hlediska Kodexu úplně jedno, nemají tam být vůbec.
  • MUDr. Milena Dokoupilová (členka výboru České neonatologické společnosti ČLS JEP, Hořovická nemocnice) organizuje od roku 2017 konferenci sponzorovanou Nestlé a Danone. Do roku 2018 jí také Nestlé čas od času platilo poplatek na konferenci Neonatologické dny. V roce 2024 pak vystupovala (neplaceně) na webináři pořádaném společností Nestlé.
  • MUDr. Iva Burianová (členka výboru České neonatologické společnosti ČLS JEP, Fakultní Thomayerova nemocnice) v roce 2022 vystupovala na konferenci sponzorované Nutricií (Danone).
  • MUDr. Kristýna Zárubová, Ph.D. (2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Fakultní nemocnice Motol) je od roku 2018 konzultantkou Nestlé. Společnosti Nestlé a Danone jí také hradí ubytování a účastnické poplatky na konferencích.

Na tomto místě je vhodné připomenout, že na dlouhodobé střety zájmů vedení České neonatologické společnosti jsme upozorňovali velmi podrobně už dříve.

Naopak nás překvapilo, kdo žádné střety zájmů NIKEZ nevykázal. Dovolili bychom si jim tedy tímto osvěžit paměť:

  • MUDr. Alena Šebková (předsedkyně Odborné společnosti praktických lékařů pro děti a dorost ČLS JEP) pro svou odbornou společnost dlouhodobě přijímá sponzorství výživových společností. Už loni o tom informovaly SeznamZprávy. Tato situace přetrvala minimálně do roku 2025. MUDr. Šebková taktéž na sponzorovaných akcích sama vystupuje.

Prinstscreeny z webu Ahou Public Relations ze dne 27. 4. 2026.

  • Lucie Žáčková (předsedkyně Nedoklubka, z. s., tedy neziskové organizace věnující se nedonošeným dětem a jejich rodinám) pro svou organizaci dlouhodobě přijímá sponzorské dary společností Nutricia (Danone), jak ukazují účetní závěrky organizace (2022, 2023, 2024). Přijímat financování od výrobce umělé výživy a fortifikátorů mateřského mléka v organizaci zaměřené na nedonošené děti přitom působí jako cynismus nejhrubšího zrna. Na rizika spojená s umělou výživou u nedonošených dětí jsme upozorňovali naposledy v článku o Abbott Laboratories. Taková praxe je samozřejmě také v rozporu s Kodexem (konkrétně Pokyny k ukončení nevhodné propagace výživy pro kojence a malé děti z roku 2016, které se týkají i na neziskového sektoru).

Současně Nedoklubko spolupracuje také od roku 2010 s výrobcem lahví Medelou, jak uvádí na svých stránkách v sekci Firemní dary a spolupráce. Dárečky Medely občas nosí zdravotníkům i do nemocnic a obchodní zástupkyně Medely si tím pádem ušetří pár kroků. Na tomto místě závěrem upozorňujeme, že jednou z našich připomínek k původnímu dokumentu NIKEZ bylo, že zvláště tvrdě dopadá mj. na nedonošené děti a zcela opomíjí pokyny WHO k programu BfHI týkající se právě předčasně narozených dětí.

Aktualizovaný přehled k cereulidové kontaminaci

Doplnili jsme přehledovou tabulku o nejnovější data, včetně opatření obecné povahy vydané potravinářskou inspekcí ke třem komerčním umělým výživám, které byly odhaleny při mimořádných kontrolách a na jejichž závadnost inspekce již dříve upozorňovala.

Tabulku si můžete stáhnout zde.

Zároveň jsme sesbírali ze sociálních sítí Danone komentáře rodičů, kteří byli situací postiženi pro dokreslení situace v lednu a únoru 2026.

Lobbing zákonodárců pod rouškou odborné diskuze

Dnes proběhne na půdě Poslanecké sněmovny seminář s názvem Kojenecká a dětská výživa v ČR. Název a anotace semináře může budit dojem, že se jedná o odbornou akci. Při bližším pohledu je však jasné, že seminář má především otevřít dveře lobbingu výrobců komerční dětské výživy a jejich spojenců mezi poslanci. Ti by měli výhledově hlasovat o zpřísnění pravidel, kterými se musí tyto obchodní společnosti řídit.

Když veřejný zájem ustupuje soukromým ziskům

Naplánovaná vystoupení mají zřejmě za cíl vyvolat dojem, že komerční dětská výživa je nepostradatelným a zcela jedinečným produktem, bez kterého se moderní péče o děti neobejde. Tato rétorika zcela zastírá podstatný fakt: zatímco pro velmi úzkou skupinu dětí je umělá výživa při nedostatečné síti bank mateřského mléka reálnou nutností, většina dětí by se s ní vůbec setkat neměla. 

Právě proto je nezbytné zajistit ochranu kojení před marketingovými a lobbistickými praktikami společností, které komerční dětskou výživu vyrábějí a distribuují. Bez přísné regulace dochází k podkopávání kojení, což má dlouhodobé negativní dopady na zdraví dětí i matek. Náklady za tyto nežádoucí důsledky pak nenesou komerční společnosti, nýbrž my všichni jako společnost. 

Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, přijatý v roce 1981 Světovou zdravotnickou organizací a Výkonným výborem UNICEF a průběžně aktualizovaný, představuje klíčový nástroj na ochranu zdraví novorozenců a jejich matek. Jak upozorňuje WHO a UNICEF i český premiér: míra kojení je výrazně vyšší v zemích, které přijaly legislativu úzce sladěnou s Kodexem, než v těch, které Kodex neimplementovaly nebo přijaly pouze jeho část.

Dle čl. 11.3 Kodexu mají výrobci a distributoři dětské výživy odpovědnost dohlížet na své marketingové praktiky, aby odpovídaly zásadám a cílům Kodexu. Členské státy Světové zdravotnické organizace se pak na komerční společnosti napřímo obracely ještě několikrát – v letech 2010 [1] a 2016 [2]. Bezúspěšně. Ani po více než 40 letech od přijetí Kodexu se společnosti, jako je Nestlé, Nutricia, Hipp ani Hero, nepodařilo přimět k odpovědnému chování.

Seberegulace, která selhává už na startu

Právě tyto společnosti, zastoupené Českým sdružením pro značkové výrobky, dnes budou přesvědčovat poslance o tom, že si dokážou své marketingové praktiky regulovat samy. K tomu si vydaly nový dokument o marketingu a působení na zdravotníky. Ministerská Komise pro výživu kojenců a malých dětí jej však vzápětí označila za neslučitelný s Kodexem i příslušnou evropskou legislativou.[3]

Co přináší dialog s korporáty českým rodinám?

Diskuze se společnostmi, které dlouhodobě těží z nedostatečné regulace a vědomě obcházejí a porušují pravidla, naráží na jasné limity. Jak se opakovaně prokazovalo i v minulosti, tyto společnosti přistupují ke společensky odpovědnému chování tehdy, když jsou bezprostředně ohroženy jejich reputace nebo zisk.[4] Nejde tedy z jejich strany o skutečný zájem o veřejné blaho, ale o strategické manévrování, které má ochránit jejich obchodní zájmy. Účast subjektů s komerčním zájmem v této oblasti by měla být jasně oddělena od odborné diskuse a tvorby politik. 

V této situaci je klíčové, aby zákonodárci nepodlehli lobbingu a spolu s veřejností důrazně požadovali větší odpovědnost a otevřenost. Diskuse o výživě kojenců by měly primárně probíhat za účasti nezávislých odborníků, zdravotnických organizací a rodičů, nikoliv zástupců komerčních společností se zájmem maximalizovat svůj zisk. Semináře, které otevírají dveře lobbingu na úkor českých rodin pod rouškou odborné diskuze, nemají mít v Poslanecké sněmovně místo. 

Navíc, když mnoho českých zdravotníků a zdravotnic čerpá finance od těchto společností, je naprosto nezbytné, aby všichni účastníci veřejné debaty o dětské výživě jasně hned na začátku deklarovali případný střet zájmů. Tedy aby vždy jednoznačně uvedli, zda a jakým způsobem jsou spojeni s komerčními subjekty, které působí na trhu s dětskou výživou.

Je načase dát jasně najevo, že zdraví dětí a jejich matek i důvěra ve zdravotní systém nejsou na prodej. Rodiny na prvním místě – zisky až potom.

[1] Rezoluce WHA 63.23.
[2] Rezoluce WHA 69.9.
[3] Usnesení Komise pro výživu kojenců a malých dětí č. 3/2024 ze dne 22. 10. 2024:
(1.) Komise konstatuje, že v čase připravované přísnější regulace marketingu komerční umělé výživy pro novorozence a malé děti publikovali čtyři výrobci komerční dětské výživy, sdružení v Českém sdružení pro značkové výrobky, vzájemnou dohodu ohledně pravidel interakce se zdravotníky a že tato dohoda není v souladu s Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka WHO a UNICEF ve znění navazujících rezolucí (dále jen „Kodex“) a s příslušnou evropskou legislativou.
(2.) Komise připomíná, že dodržování Kodexu je pro obchodní společnosti vyrábějící komerční dětskou výživu závazné bez ohledu na stav národní legislativy a obchodní společnosti si nemohou selektivně vybírat, která pravidla Kodexu budou, nebo nebudou dodržovat, ev. jak si je interpretovat.
(3.) Komise pověřuje předsedu Komise, aby v souladu s bodem 1 a 2 informoval České sdružení pro značkové výrobky a aby apeloval na plné dodržování Kodexu, který je celosvětově uznávaným minimálním standardem ochrany kojenců, malých dětí, jejich matek a rodin i zdravotníků a zdravotnic.
[4] Viz např. Judith Richter: Holding Corporations Accountable: Corporate Conduct, International Codes and Citizen Action, Zed Books: London and New York, 2001.