Mezinárodní síť International Baby Food Action Network (IBFAN), která se zasazuje o zlepšení zdraví a výživy dětí prostřednictvím podpory kojení a odstranění nezodpovědného marketingu umělé kojenecké výživy. IBFAN vznikl 12. října 1979 a napomohl vzniku Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a navazujících rezolucí. V rámci IBFAN funguje od roku 1985 Mezinárodní dokumentační centrum Kodexu (International Code Documentation Centre), které sleduje zavádění Kodexu na celém světě.
Dne 8. března 2022 vydal UNICEF, Global Nutrition Cluster a IFE Core Group (skupina zahrnující celou řadu institucí a organizací, jako je Světová zdravotnická organizace, UNHCR, WFP, International Baby Food Action Network, Save the Children a další) společné prohlášení k ochraně výživy matek a dětí v ukrajinském konfliktu a při uprchlické krizi. Společné prohlášení shrnuje relevantní zásady humanitární pomoci a týká se všech, kteří pomáhají zvládnout humanitární krizi jak na Ukrajině, tak v dalších zemích, přes něž nebo do nichž uprchlíci utíkají (tzn. včetně ČR). Prosíme organizace, skupiny jednotlivců a jednotlivce, kteří plánují poskytovat či již poskytují humanitární pomoc, aby se s obsahem dokumentu důkladně seznámili. Všechny ostatní pak prosíme o šíření.
V původním znění je dokument dostupný zde, my jsme jej obratem přeložili do češtiny (ke stažení ve formátu .pdf tady – v případě, že v překladu najdete jakoukoliv nesrovnalost, dejte nám prosím vědět na info@spokojeni.org). V případě dotazů ohledně obsahu společného prohlášení se pak prosím obracejte na určenou styčnou osobu, kterou je Anna Ziolkovska z UNICEF (Global Nutrition Cluster): aziolkovska@unicef.org.
Do středy 16. března 2022 se ke společnému prohlášení mohou připojit další organizace či státy (v případě zájmu kontaktujte naši předsedkyni Mgr. Anetu Majerčíkovou na adrese aneta.majercikova@spokojeni.org pro propojení s příslušnými koordinátory této akce). Poté bude vydáno aktualizované znění dokumentu, které opět plánujeme přeložit do češtiny a zveřejnit na našich stránkách.
[edit 11. 3.: Deadline k podpisu společného prohlášení je středa 16. 3.]
Text a přehledné přílohy velmi přesně ukazují, jak jsou nastavena pravidla marketingu náhrad mateřského mléka, dudlíků a lahví ke krmení dětí v tom kterém státě. Zpráva je v původním anglickém znění k dispozici zde, stručnější shrnutí pak tady.
WHO, UNICEF a IBFAN analyzovaly právní řády celkem 194 zemí světa podle zakotvení jednotlivých ustanovení Kodexu. Každému ustanovení Kodexu byl přiřazen počet konkrétních bodů, maximální bodový zisk byl 100 bodů.
Hlavní závěry zprávy
Žádný stát doposud plně neimplementoval Kodex (tj. nedosáhl 100 bodů). Každá země má tedy co zlepšovat. 25 zemí v zásadě naplnilo ve svém právním řádu Kodex (dosáhlo více než 75 bodů).
Ve většině zemí chybí právní úprava týkající se zásadních ustanovení Kodexu, a to vč. monitorovacích a vynucovacích mechanismů, kterými má být zajištěno dodržování pravidel zakotvených v Kodexu.
Počet zemí, jež zakotvily zásadní ustanovení Kodexu – dle konkrétních ustanovení (Zdroj: WHO/UNICEF/IBFAN: Summary – Status Report 2020, s. 3)
Nedostatečná je zejména úprava propagace náhrad mateřského mléka, dudlíků a lahví ve zdravotnických zařízeních a skrze zdravotníky (v mnoha zemích chybí mj. zakotvení zákazu poskytování darů či sponzoringu zdravotnických setkání ze strany výrobců, distributorů a prodejců náhrad mateřského mléka, dudlíků a lahví ke krmení dětí).
Počet zemí se zákazem interakce průmyslu náhrad mateřského mléka, dudlíků a lahví ke krmení dětí se zdravotníky a zdravotnickými systémy – dle typu zákazu (Zdroj: WHO/UNICEF/IBFAN: Summary – Status Report 2020, s. 4)
Výsledek České republiky
Česká republika spolu s ostatními zeměmi EU posílila v posledních dvou letech svou legislativu související s Kodexem. Od 22. února 2020 totiž vstoupila konečně v účinnost nařízení Evropské komise 2016/127 (s výjimkou počáteční a pokračovací výživy vyrobené z hydrolyzovaných bílkovin, na kterou se použije až ode dne 22. února 2021) a nařízení Evropské komise 2016/128. Mj. tak dochází k zákazu výživových a zdravotních tvrzení u počáteční umělé výživy. Mnohem striktnější je také úprava týkající se propagace náhrad mateřského mléka určených pro zvláštní lékařské účely (např. v případě refluxu či alergie u dítěte).
I tak je ovšem celkové bodové ohodnocení, kterého jsme dosáhli, velmi tristní – 39 bodů. Kdybychom byli ve škole, odpovídal by takový výsledek stupni 5 čili nedostatečný.
Co vše v našem právním řádu chybí?
Evropská a česká právní úprava nikterak neomezuje marketing náhrad mateřského mléka nad 12 měsíců věku dítěte, dudlíků a lahví ke krmení dětí;
není jasné, kdo je zodpovědný za monitoring souladu s Kodexem;
nejsou definované sankce za porušení;
monitoring a vynucování nejsou nezávislé, transparentní a prosté komerčního vlivu;
nejsou zakázané informační/edukační materiály od výrobců, distributorů a prodejců náhrad mateřského mléka, dudlíků a lahví;
není zakázáno, aby takové materiály obsahovaly zmínky o souvisejících produktech ani obrázky či texty idealizující používání náhrad mateřského mléka;
v materiálech o umělé výživě není vyžadována informace o rizicích kontaminace sušené mléčné výživy;
není zakázán kontakt marketingového personálu s matkami;
není zakázáno použití zdrav. zařízení k propagačním účelům;
nejsou zakázány dary a pobídky zdravotníkům a zdravotnickým zařízením;
chybí některé základní prvky označování umělé výživy (mj. informace o tom, že sušená mléčná výživa může obsahovat patogeny či zákaz, aby profesní organizace podpořily konkrétní značku pokračující výživy atd.).
6 závěrečných doporučení
WHO, UNICEF a IBFAN s ohledem na výsledky zprávy vytvořily 6 důležitých doporučení ke zlešení současného stavu. Citujeme ze zprávy a nejdůležitější části zvýrazňujeme (str. 27):
1️⃣ Legislativci a tvůrci politik mají uznat svoje povinnosti podle mezinárodního práva lidských práv a mezinárodních úmluv k propagaci a ochraně kojení a ukončit nevhodné marketingové praktiky. 2️⃣ Státy mají analyzovat a čelit slabým místům nebo mezerám v existující právní úpravě a podle toho jednat. Zejména státy musí posílit svůj právní rámec, aby: – ukončily všechny formy propagace náhrad mateřského mléka, lahví ke krmení dětí a dudlíků směrem k veřejnosti a ve zdravotnických zařízeních, – zakázaly dary zdravotníkům a zakázaly další formy nevhodných interakcí mezi výrobci a distributory náhrad mateřského mléka a zdravotníky a zdravotnickými systémy, – zmocnily příslušné orgány k ukládání trestů v případech, kdy bylo zjištěno a potvrzeno porušení, – výslovně zahrnuly mléčné produkty určené dětem alespoň do 36 měsíců věku a propagované jako vhodné pro tyto děti do věcného rozsahu národní legislativy, – vymáhaly zákaz propagace doplňkové stravy pro děti pod 6 měsíců věku. 3️⃣ Legislativa musí být podpořena alokací dostatečných prostředků a lidských zdrojů k umožnění plné implementace v relevantních sektorech. 4️⃣ Vlády by měly zajistit spolehlivé a udržitelné monitorovací a vynucovací mechanismy do vnitrostátního právního řádu. Takové mechnismy musí zahrnovat všechny relevantní vládní agentury, být dostatečně financované, umožňovat zapojení a kontrolu veřejnosti, vč. prostřednictvím pravidelného vydávání implementačních zpráv. 5️⃣ Vlády mají používat odstrašující sakce v případě porušení vnitostrostátních právních předpisů ke Kodexu. 6️⃣ Zdravotníci mají být vzděláváni o svých povinnostech podle Kodexu a vnitrostátních právních předpisů, aby se vyhnuli střetu zájmů a plně ochránili, propagovali a podpořili kojení.
Věříme, že naše vláda, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu, europoslanci, poslanci a senátoři nyní zvednou hozenou rukavici a příště se již Česká republika nebude muset za svůj výsledek stydět.
Dnes je to právě 39 let od přijetí Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka ve Světovém zdravotnickém shromáždění. Šlo tehdy o velké vítězství naší mezinárodní sítě IBFAN, které má smysl si i po letech připomínat. Pro Kodex se vyslovila převážná většina členských států WHO, s výjimkou Spojených států amerických.
Od roku 1981 se mnoho věcí změnilo. Text Kodexu několikrát aktualizovaly rezoluce Světového zdravotnického shromáždění. Už se také nejedná „jen“ o doporučení. Povinnost států implementovat a vynucovat naplňování Kodexu i povinnost obchodních společností jej dodržovat jsou nyní součástí mezinárodního práva lidských práv.
Naopak některé věci zůstávají stále stejné. Důležitost jeho dodržování. I to, že se přesto v České republice (a mnoha dalších zemích světa) čile porušuje. Snad to ale brzy společně změníme.
Přejeme tedy Kodexu k „narozeninám“ všechno nejlepší a nám všem, ať se pravidla v něm obsažená stanou co nejdříve skutečností!